|
| |
|
|
Hippocampal coding of positions of visual objects and prediction of their future interactions
Dvořáková, Tereza ; Levčík, David (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Hipokampus je klíčová oblast mozku účastnící se prostorové navigace. Obsahuje populace prostorově citlivých buněk jako jsou buňky místa, buňky směru hlavy, mřížkové buňky, hraniční buňky a "objektové vektorové" buňky. Tyto neurony společně tvoří kognitivní mapu prostředí, která slouží k orientaci v prostoru. Role hipokampálních buněk v kódování pozic okolních objektů byla také navržena. Další studie objevily v hipokampu takzvané buňky času, které jsou aktivní během specifických prodlev v behaviorální úloze, a asociovaly je s buňkami místa. Zatímco existují recentní studie zabývající se neurálním kódováním pozic přístupných objektů, kódování objektů v nepřístupném prostoru zatím nebylo příliš prozkoumáno. Neurální reprezentace dynamických situací (které představují většinu interakcí v reálném světě) je také prozkoumána jen řídce. Navrhli jsme behaviorální úlohu ke studiu učení statických a dynamických prostorových vizuálních scén prezentovaných v nepřístupném prostoru a zkombinovali ji s jednotkovým elektrofyziologickým nahráváním z CA1 oblasti hipokampu volně se pohybujících potkanů. Naše výsledky ukazují, že potkani dokáží diskriminovat statické i dynamické nepřístupné prostorové stimuly, a že preferují dynamické stimuly nad statickými. Také umí generalizovat nové dynamické stimuly na základě...
|
|
|
EEG koreláty egocentrických a allocentrických odhadů vzdáleností ve virtuálním prostředí u lidí
Kalinová, Jana ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Kognitivní procesy spojené s prostorovou orientací mohou využívat odlišných referenčních rámců: egocentrického, soustředěného na pozorovatele a allocentrického, soustředěného na objekty v prostředí. V této práci jsme pomocí EEG studovali dynamiku mozkových procesů doprovázejících prostorovou orientaci založenou na použití těchto referenčních rámců. Účastníci byli instruováni, aby odhadli vzdálenosti mezi objekty nebo objekty a sami sebou v prostředí virtuální kruhové arény; tato úloha byla prezentována ve 2D i 3D zobrazení. Změny EEG vázané na danou úlohu byly analyzovány pomocí časově-frekvenční analýzy a analýzy event-related potenciálů z EEG záznamů čítajících 128 kanálů. Časově-frekvenční analýzou jsme zjistili významné rozdíly výkonu v pásmech delta, theta, alfa, beta i gama mezi kontrolní, egocentrickou a allocentrickou testovací podmínkou. Zaznamenali jsme pokles výkonu v pásmu alfa v okcipitálních a parietálních oblastech, signifikantně silnější pokles byl pozorován pro allocentrickou podmínku ve srovnání s egocentrickou i kontrolní podmínkou. Podobný vzorec byl viditelný i pro pásmo beta. Dále jsme zaznamenali také nárůst výkonu theta a delta v temporálních, fronto- temporálních a laterálních frontálních oblastech, který byl výrazně silnější pro egocentrickou podmínku ve srovnání s...
|
|
|
Vztah hierarchie a úspěšnosti v kognitivních úlohách u holubů
Janská, Iveta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Diplomová práce obecně porovnává individuální úspěšnost holubů v prostorových úlohách různé složitosti (v úloze vyžadující abstrakci vizuálních stimulů reprezentujících prostorové vztahy na dotykovém monitoru za použití dvou odlišných strategií a v prostorové úloze hledání prostřední misky z řady misek s různými variantami umístění) s hierarchickým postavením samců a samic ve skupině. Specificky diplomová práce porovnává individuální úspěšnost holubů v prostorových úlohách různé složitosti. Nejobtížnější úloha vyžaduje určitou míru abstrakce vizuálních stimulů reprezentujících prostorové vztahy za použití dvou experimentálně navozených strategií: mapové strategie nebo asociace specifické značky s určitou pozicí v prostoru. Úloha je testována na dotykovém monitoru za pomoci operantního podmiňování. Obtížnost v jednotlivých fázích stoupá, poslední fázi úlohy tedy zvládnou jen někteří jedinci. Naopak v jednodušší úloze v reálném prostoru má pták za úkol hledat střed mezi objekty v různých variantách umístění v rámci arény. Obtížnost úlohy se nezvyšuje a mohou ji řešit i jedinci, kteří se nenaučili operantnímu podmiňování v případě předchozí úlohy. Výkon v kognitivních úlohách by mohl být ovlivněn hierarchickým postavením zvířete ve skupině. Postavení holubů v hierarchii bylo testováno opakovaně...
|
|
|
Abstraktní úlohy u ptáků - prostorový vs neprostorový typ úlohy
Janská, Iveta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Práce porovnává abstraktní úlohy prostorového typu (radiální bludiště a jeho analogy, vnímání geometrie prostoru) s abstraktními úlohami neprostorového typu (tvorba konceptu, kategorizace, transitive inference) u ptáků. Protože každá z úloh má svoji specifickou metodiku, jsou porovnány podle typu metodiky v jednotlivých tématických skupinách, které jsou dále mezi sebou diskutovány. Práce je dále doplněna o teorie srovnávající kognitivní schopnosti ptáků se schopnostmi člověka jako je koncept seberozpoznávání (self-recognition), epizodická paměť (episodic-like memory) a koncept "theory of mind".
|
|
|
Hippocampal coding of positions of inaccessible objects
Hrůzová, Karolína ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kudláček, Jan (oponent)
Schopnost zapamatovat si konkrétní prostředí a využít behaviorálních strategií k prostorové navigaci jsou nezbytné pro přežití ve volné přírodě. Za pomocí tvorby kognitivních map tyto procesy zprostředkovává hipokampus, jehož funkce je úzce spojována s chováním a pamětí. V hipokampu se nachází specializované pyramidové buňky, kterým se říká neurony místa. Tyto buňky reagují na pozici jejich vlastníka v prostoru jejich charakteristickou komplexní salvou akčních potenciálů. I přestože existuje mnoho studií zabývajících se jejich nezbytnou rolí v prostorové navigaci a v rozeznávání pozic objektů, jejich funkce během rozeznávání pozic objektů v nepřístupném prostoru nebyla dosud objasněna. Během našeho experimentu, potkani byli v behaviorální úloze trénováni rozeznávat odměňované a neodměňované pozice umístěné v nepřístupném prostoru. V této práci jsme zkoumali roli jednotlivých hipokampálních pyramidových buněk, během této úlohy, za pomocí měření jednotkové aktivity. Prvním cílem této studie bylo rozhodnout, který ze dvou typů konfigurací, prezentovaných během úlohy rozeznávání pozic objektů na počítačové obrazovce, potkani dokážou lépe rozlišit. Druhým cílem bylo ukázat, jak je informace o pozici objektu v nepřístupném prostoru reprezentována v hipokampu za využití elektrofyziologické metody měření...
|
|
| |
|
|
Prostorová kognice mluvčích češtiny a českého znakového jazyka: Jak mezijazyková diverzita ovlivňuje nejazykovou kognici
Jehlička, Jakub ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Smolík, Filip (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problém vlivu jazyka na prostorovou kognici mluvčích různých jazyků, tj. zda a jakým způsobem se odlišnosti v jazykovém vyjadřování prostoru, prostorových vztahů a uspořádání odrážejí v kognitivním zpracovávání prostoru (orientaci, prostorové paměti apod.) nezávislém na produkci/recepci jazyka. Tato otázka spadá do širšího kontextu zkoumání vztahu mezi jazykem a myšlením, které je spojeno s tzv. Sapir-Whorfovou hypotézou/hypotézou jazykové relativity. První polovina teoretické části této práce je věnována reflexi kritického hodnocení různých přístupů k jazykové relativitě (resp. různých podob jazykového relativismu) od poloviny 20. století, a to především s ohledem na empirické výzkumy (kapitola 2). Druhá polovina (kapitola 3) teoretické části omezuje pole výzkumů vztahů mezi jazykem a myšlením na oblast prostoru. Oddíl 3.1 je věnován pojetí prostoru v kognitivní lingvistice. Oddíl 3.2 pak uvádní příklady některých výzkumů vztahu mezi jazykem a prostorovou kognicí. Poslední dva oddíly třetí kapitoly spadají zároveň i do experimentální části práce. Vlastní výzkum (kapitola 4) ověřuje hypotézu, že specifické využití prostoru v českém znakovém jazyce ovlivňuje jeho uživatele v kognitivních úlohách vyžadujících tzv. mentální rotaci, na rozdíl od mluvčích mluvené češtiny....
|
|
|
Hippocampal coding of positions of inaccessible objects
Hrůzová, Karolína ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kudláček, Jan (oponent)
Schopnost zapamatovat si konkrétní prostředí a využít behaviorálních strategií k prostorové navigaci jsou nezbytné pro přežití ve volné přírodě. Za pomocí tvorby kognitivních map tyto procesy zprostředkovává hipokampus, jehož funkce je úzce spojována s chováním a pamětí. V hipokampu se nachází specializované pyramidové buňky, kterým se říká neurony místa. Tyto buňky reagují na pozici jejich vlastníka v prostoru jejich charakteristickou komplexní salvou akčních potenciálů. I přestože existuje mnoho studií zabývajících se jejich nezbytnou rolí v prostorové navigaci a v rozeznávání pozic objektů, jejich funkce během rozeznávání pozic objektů v nepřístupném prostoru nebyla dosud objasněna. Během našeho experimentu, potkani byli v behaviorální úloze trénováni rozeznávat odměňované a neodměňované pozice umístěné v nepřístupném prostoru. V této práci jsme zkoumali roli jednotlivých hipokampálních pyramidových buněk, během této úlohy, za pomocí měření jednotkové aktivity. Prvním cílem této studie bylo rozhodnout, který ze dvou typů konfigurací, prezentovaných během úlohy rozeznávání pozic objektů na počítačové obrazovce, potkani dokážou lépe rozlišit. Druhým cílem bylo ukázat, jak je informace o pozici objektu v nepřístupném prostoru reprezentována v hipokampu za využití elektrofyziologické metody měření...
|
|
|
EEG koreláty egocentrických a allocentrických odhadů vzdáleností ve virtuálním prostředí u lidí
Kalinová, Jana ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Kognitivní procesy spojené s prostorovou orientací mohou využívat odlišných referenčních rámců: egocentrického, soustředěného na pozorovatele a allocentrického, soustředěného na objekty v prostředí. V této práci jsme pomocí EEG studovali dynamiku mozkových procesů doprovázejících prostorovou orientaci založenou na použití těchto referenčních rámců. Účastníci byli instruováni, aby odhadli vzdálenosti mezi objekty nebo objekty a sami sebou v prostředí virtuální kruhové arény; tato úloha byla prezentována ve 2D i 3D zobrazení. Změny EEG vázané na danou úlohu byly analyzovány pomocí časově-frekvenční analýzy a analýzy event-related potenciálů z EEG záznamů čítajících 128 kanálů. Časově-frekvenční analýzou jsme zjistili významné rozdíly výkonu v pásmech delta, theta, alfa, beta i gama mezi kontrolní, egocentrickou a allocentrickou testovací podmínkou. Zaznamenali jsme pokles výkonu v pásmu alfa v okcipitálních a parietálních oblastech, signifikantně silnější pokles byl pozorován pro allocentrickou podmínku ve srovnání s egocentrickou i kontrolní podmínkou. Podobný vzorec byl viditelný i pro pásmo beta. Dále jsme zaznamenali také nárůst výkonu theta a delta v temporálních, fronto- temporálních a laterálních frontálních oblastech, který byl výrazně silnější pro egocentrickou podmínku ve srovnání s...
|
host ::
RSS.